Tento pojem je poměrně často používám a pod jeho významem si lze představit leccos. V designu, stejně jako v jeho vysvětlení, je velké pole působnosti a vyskytuje se napříč mnoha oblastmi. Obecně lze říci, že design je vytvoření nějakého plánu či domluvy na výstavbu určitého objektu nebo také systému. Nejedná se ale pouze o výsledný produkt, designem se rozumí i činnost designéra. Kvalitní design se pozná podle toho, že bere v potaz tvar, vzhled, bezpečnost, použitelnost a funkčnost výrobku a zároveň respektuje technické a technologické zásady. Pokud je něco označováno jako designové, tak se většinou jedná o produkty, které nejenže funkčně splňují požadované, ale ještě zajímavě či vkusně vypadají.
Za finálním produktem se ale skrývá více činností než jeho přímá tvorba, nejedná se o žádné automaty či stroje. Většinou designér musí produkt zkoumat, vymyslet, navrhnout či vymodelovat, případně kolikrát se činnost zahrnuje i re-design.
Mezi nejčastější designové návrhy a činnost patří například návrhy oblečení, grafických rozhraní, budov, firemní kultury i metod samotného designu.
Původem je anglické slovo „design“ odvozeno od latinského de-signare, což v překladu znamená něco označit, vyznačit a s postupným vývojem také významu navrhnout či návrh. V druhé polovině minulého století, že krom využitelnosti začal klást také stále větší a větší důraz na jeho vzhled, působení či reklamu, a proto se design jako takový rozšířil do mnoha jazyků, a tam zdomácněl, tedy neměl žádný další překlad či ekvivalent. Nejprve se design uchytil v okruhu výtvarníků, konkrétně pak při vytváření výtvarných návrhů užitkových předmětů. I proto se dříve design přezdíval jako „průmyslové výtvarnictví“, avšak toto označení zahrnovalo pouze tvarování průmyslových výrobků. Dnes již známe jiný, rozšířený význam slova design. Design v dnešní době zahrnuje i grafiku, grafický návrh plakátů, tiskovin, webů, webových stránek, obalů, reklam, reklamních značek, firemních kampaní a dalších forem propagace.
Hlavním cílem designu je co možná nejúčelněji a efektivněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu či systému. Zkušený designer by tedy měl ovládat nejen technické znalosti, ale měl by mít také výtvarné cítění a znát aktuální trendy v oblasti marketingu a reklamy, protože v dnešní době design velmi úzce s reklamou souvisí.
Dnes lze design dělit do mnoha kategorií, neznámější jsou: interiérový design, průmyslový design, webdesign, módní design (také fashion design), grafický design i floristický design.
Design se začal vyvíjet hlavně v návrhářství, a to jak v typologii, textilním či uměleckém průmyslu. V České republice se, stejně jako ve světě, design potlačil především s nastolením průmyslové výroby, kdy se brala v potaz orientace hodně na výkon, nikoliv na provedení. Proti tomu vznikla ve světě nejrůznější hnutí, která prosazovala orientaci na design a funkčnost. V českých zemích vzniklo k podobnému účelu v roce 1873 Moravské průmyslové museum (nynější Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno) a o pár let později, konkrétně roku 1885 Uměleckoprůmyslové museum v Praze a téhož roku Uměleckoprůmyslová škola v Praze (UMPRUM). Od třicátých let minulého století se důraz postupně přesouval od užitého umění k návrhářství průmyslových výrobků (například nábytku), které pak v 60. letech dosáhlo významných mezinárodních úspěchů.